Ve svých letech už mohu kupříkladu srovnávat to, čemu se říká pošta. Tedy nemyslím poštu jako instituci, ale docela obyčejnou korespondenci.
Za mých mladých let sestávala tato z nutnosti napsat něco na kus papíru, pak to vložit do obálky, zalepit, ofrankovat a zanést to na poštu nebo do schránky. Pokud člověk posílal takový dopis někam na našem území, zaplatil nejdříve šedesát haléřů a později korunu, pokud tento dopis směřoval do kapitalistické ciziny, pak rovnou koruny čtyři. A později ještě více.
Takový dopis se pak vezl někdy auty, někdy vlakem, občas se i proletěl letadlem a zpravidla do druhého dne nebo do týdne, to podle toho, jak daleko putoval, byl na místě.
Bylo to tehdy pomalé, bylo to relativně nepraktické, bylo to vzhledem k příjmům našinců docela drahé. A jako bonus přicházely naše dopisy do ciziny a dopisy z ciziny k nám nejednou „načnuté“, tedy tu více a tu méně otevřené, to jak se kdesi kdosi díval, není-li v těchto něco závadného nebo něco, co by se dalo ukrást.
Takový dopis mohl obsahovat text a někdy i nějaký ten namalovaný obrázek. Plus v něm mohla být vložena i nějaká ta příloha, ovšem s tím, že byla-li kvůli ní překročena stanovená hmotnost, bylo nutno si připlatit.
Prostě hrůza. Alespoň tedy ve srovnání s dneškem, kdy máme internet a tudíž už nemusíme dělat mnohé z toho, co jsme tehdy museli.
Oč je takový e-mail lepší!
Od doby, kdy pominula nutnost připojovat se k internetu přes telefonní linku, stačí zaplatit i jenom pár stovek měsíčně a rázem máme výhod habaděj. Už nemusíme platit za známky a obálky, nemusíme si odírat jazyk jejich olizováním při lepení. Nemusíme psát rukou, nemusíme si kvůli tomu ani kupovat propisku, ba ani dopisní papír. Můžeme toho napsat, kolik jenom chceme, můžeme do takové korespondence vložit příloh, kolik si jenom naše srdce ráčí a pak to stačí jediným kliknutím odeslat. A odejde to i dorazí prakticky v témže okamžiku.
Prostě je ta dnešní elektronická pošta přímo skvělá. Skýtá nám možnosti, o jakých jsme si kdysi nemohli ani nechat zdát.
Ovšem…
Ne všechno se změnilo.
Dnes stejně jako kdysi není vyloučeno, že si to někde cestou přečte někdo nepovolaný. Někdo, kdo má nyní tu výhodu, že se nemusí pracně otvírat s obálkou, na níž by měl zanechat pokud možno co nejméně stop. Občas se takový e-mail stejně jako kdysi dopis někam zatoulá, třeba do spamu, a občas nás nepotěší stejně jako dopisy kdysi tím, že to vložené do takového e-mailu není to, co bychom si přáli. Protože do přílohy se toho dá ukrýt…
Prostě měla každá ze zmíněných dob svoje přednosti i nedostatky. A můžeme se radovat, že dnes ty přednosti převažují. Že si můžeme v teple domova napsat, co je nám libo, a pak to jednoduše odkliknout.
Enter.
