Vázané koberce
Technologie výroby spočívá ve vázání uzlíků na vlasových nitích, které jsou připevněny na pružný síťovaný podklad. Tím bývá tkanina z umělého nebo přírodního vlákna. Většinou se setkáváme v obchodních řetězcích se strojově tkanými koberci, strojní výroba se ovšem snaží napodobit ručně tkané výrobky. Ty se dodnes vyrábí zejména v Asii. Vázáním vznikají zpravidla levnější druhy, méně kvalitních výrobků, většinou pro běžné použití na podlaze v interiéru, s jakými se setkáváme v supermarketech i ve specializovaných prodejnách.
Vpichované
Jednotlivá vlákna se vpichují do podkladu, kam se lepí speciálním lepidlem. Jde o extrémně levnou krytinu, nenáročnou na údržbu, ale méně kvalitní a s krátkou životností. Většinou se uplatní jako dočasné krátkodobé a rychlé řešení podlahové krytiny.
Všívané
Ty jsou buď tzv. smyčkové, kdy se každý vlas přichytí do tkaniny pomocí smyček, anebo s tzv. řezaným vlasem. Jejich kvalita je o něco vyšší, než u vázaných koberců.
Tkané
Nejkvalitnější druh výrobku je strojově, anebo ručně tkaný koberec. Dříve se ručně tkané gobelíny i podlahové koberečky považovaly za vrcholné mistrovské dílo, aby zdobily nejen podlahu, ale i stěny. Tkané výrobky jsou několikanásobně dražší, tomu odpovídá i jejich životnost, jež přesahuje desítky let.
Údržba
Mezi lidmi panuje několik mýtů, jak tuto podlahovou krytinu správně udržovat . Především je nutno podotknout, že není nutné před prvním vysáváním vždy koberec ušlapat, aby se vlákna zpevnila. Neplatí to ani u vlněných výrobků, ani u kvalitních „peršanů“. Zbavovat prachu bychom jej měli pravidelně, ovšem hloubkovému čištění se nevyhneme. Přece jen jde o textilii, navíc zatěžovanou, na jejímž povrchu ulpívají drobné nečistoty, zbytky kůže, potu, a jiných organických látek. Těmi se živí roztoči, jejichž trus pak může u citlivých osob vyvolat alergické reakce.