Za kulturního člověka je považován ten, který chodí ideálně v obleku, nebo v upraveném svetru a triku či košili s límečkem. Také pak člověk, který se zabývá literaturou, nejí nikdy rukama, poslouchá vážnou hudbu a který dodržuje hygienické návyky a má stejné gastronomické preference. Jenže ono to tak přece vůbec nemusí být.
∞ Kultura je obecně brána jako něco, co lidé dělají, co si myslí a co nakonec říkají. Jasné ovšem je, že všechno, co my děláme, o čem třeba píšeme a co se nám zdá být dobré, nebo špatné, chutné, nebo nechutné, hezké nebo ošklivé, platí jen a pouze v kontextu naší kultury.
Zřejmě bychom se tak neshodli s indiány z Mexika, pro které je naprostou pochoutkou včelí larva, pro nás například cibule. Stejně jako bychom se asi nad včelí larvou nerozplývali radostí, indiáni o cibuli prohlašují, že po její konzumaci se člověk stává hlupákem.
∞ Mohli bychom říci, že antropologie v současném myšlení je definována šesti základními skupinami. Je to integrovaná, adaptivní, negenetická, naučitelná, sdílná, symbolická a specificky lidská. A stejně jako ve všem, kdy vše souvisí se vším, je to tak i v antropologii, kde je vše provázané.
∞ Dílčí změna v nějaké společnosti může narušit celý chod, řád a fungování daného vzorku společnosti. Představte si například kmen, který po staletí používal kamenné sekerky a nyní začal odebírat sekerky kovové.
Zatímco ty kamenné sloužily také k obchodování s okolními kmeny a utužování vzájemných vztahů, o kovové zájem nebyl a obchodování tudíž skončilo. Změnily se díky tomu také vztahy mezi mužem a ženou v daném kmeni a to, co mělo být přínosem (nové sekerky), se stalo vlastně takovou přítěží.
Mohli bychom v příkladech, jak se kultura projevuje a jak zasahuje do životů našich předků i do životů našich, jistě pokračovat. Pokud se například chcete stát adoptivními rodiči, buďte v klidu. Jak jsme již výše uvedly, kultura je negenetická. Znamená to tedy, že to, co si dítě vezme od vás, jako od rodičů adoptivních, bude jeho kulturou.
